Krásná vyhlídka II.

„Strom, zvláště pak ovocný, dovede krajinu nejen krášliti, ale jest jako jistina, která nejen úroky vydává, ale sama rok od roku se zvětšuje, každým vysazeným stromem je statek náš cennějším, dražším, o mnohý požitek příjemný a výnos hojný, bohatší. Kde stromoví, tam ptactvo, které pomáhá pilnému rolníku hmyz škodlivý ničiti a tím poskytnutý útulek skvěle odměňuje, v krajině i na statku. Kde stromoví ovocné pěstováno, daří se i pilným včelkám, neboť nalézají hojně pastvy, dosti látek ke zpracování na med i vosk se hodících, za to pak opět pomáhají přenášení pelu z květu na květ, že stromoví ovocné je mnohem úrodnější nežli v krajinách, kde včel málo neb nic si nehledí. V přírodě vše jako články v řetězu jedno z druhého se vyvinuje, jeden prospěch, druhý užitek tvoří, kdežto jedna chyba - škodu a zlý následek v zápětí rodí."

Josef Dumek r.1878



Vítáme vás na druhém zastavení s krásnou vyhlídkou do kraje. Toto zastavení je věnováno stromům, konkrétně těm stromům, které byly vysazeny při realizaci naší naučné stezky na úsecích, vedoucích po orné půdě. Za Mnichovicemi byla vysazena javorová alej, mezi Mnichovicemi a Struhařovem vznikla přibližně 1 km dlouhá dubová alej s několika keřovými remízky, na cestě ke Struhařovu bylo vysazeno třešňové stromořadí a v místech tohoto zastavení roste alej jabloní. Od Klokočné na Mnichovice vzniklo další třešňové stromořadí. Přejeme vám tedy příjemnou procházku, za několik let již ve stínu krásných stromů.

Proč jsou stromy v krajině důležité?

Zeleň v krajině plní řadu důležitých funkcí, mezi něž patří funkce ekologická, estetická či protierozní. Stromová alej člení jednotvárnou zemědělskou krajinu do menších segmentů, což značně zvyšuje její atraktivitu. Každý by jistě raději volil procházku v krajině protkané liniemi stezek doprovázených stromořadími, než procházku uprostřed orného pole pod pražícím sluncem. Stromy a travnaté pásy pod nimi vytvářejí trvalé útočiště pro mnoho živočichů, jako je hmyz, ptáci i drobní savci. Zároveň slouží jako snadná migrační cesta z jednoho stanoviště do druhého a usnadňuje živočichům orientaci v krajině. Lze tedy říci, že alej a vše okolo ní vytváří síť biokoridorů v krajině, čímž zvyšuje jak její ekologickou stabilitu, tak biodiverzitu.

Travnaté pásy spolu se stromy chrání půdu před vodní i větrnou erozí, mají tedy kladný vliv na ornou půdu, a dobře tak slouží i hospodářům.

Zeleň dále přispívá ke zlepšení mikroklimatu daného území, neboť pozitivně ovlivňuje kvalitu ovzduší, zvyšuje vlhkost vzduchu i podíl kyslíku. Lze ji označit jako oázu uprostřed pouště orného pole.

Proč ovocné stromy?

Ovocné stromy, hojně vysazované zejména v 2. polovině 19. stol. a v 1. polovině 20. stol., se za tu dobu staly symbolem naší krajiny a součástí národní kultury. Venkovští obyvatelé v té době vysazovali aleje, které vedly k významnějším stavbám, jako byly mlýny, bělidla, hřbitovy, kapličky apod. Aleje přinášely obyvatelům nejen hospodářský užitek, ale i stín a potěchu pro duši, neboť co potěší více duši, nežli procházka pod kvetoucími stromy. Hlavním důvodem pro budování ovocných alejí, byla dobrá orientace v krajině. Krajina se jejich pomocí stala dokonale průchodnou a přehlednou. Důkazem je vandrování kocoura Mikeše či dobrého vojáka Švejka, kteří se bez map zcela obešli. Ovocné aleje vytvářely přirozený přechod vesnic do volné krajiny, neboť přirozeně navazovaly na zeleň zahrad a pokračovaly dále do kraje. Všudypřítomnost ovocných stromů se odrazila i v umělecké tvorbě, jako je malířství či krásná literatura. Malebná česká krajina, jejíž součástí jsou ovocné aleje, byla hojným motivem mnoha českých krajinářů či básníků. Bohužel během kolektivizace za minulého režimu docházelo k ničení stezek i s doprovodnou zelení a z české krajiny tak postupně vymizely stromy a z malebné krajiny se staly rozsáhlé lány orné půdy. Nyní je čas, abychom stromy do krajiny začali vracet.

Co je důležité při výsadbě zeleně?

Nejdůležitější je volit takové druhy dřevin, které jsou pro danou lokalitu tradiční nebo se zde přirozeně vyskytují. Nelze zanedbat vazbu na historickou zkušenost a kulturní dějiny daného území. Ze starých map lze často vyčíst, kudy dříve vedly stezky. Tyto stezky měly určitý smysl, byly po staletí využívané a v krajině vznikly přirozeně tak, jak bylo potřeba. Proto je dobré takové stezky obnovovat a podél nich sázet aleje tak, jak to dělali naši předci. Při výsadbě je nutné správně zvolit typ, velikost, tvar i stáří sazenic, aby byly pro danou lokalitu co nejvhodnější a dodržovat správné výsadbové vzdálenosti. Stromky je potřeba ukotvit ke kůlům a opatřit ochranou proti okusu zvěří. Na výsadbu dřevin navazuje systematická údržba a trvalá péče o nové aleje. Je potřeba provést výchovný řez, jehož pomocí se tvaruje dostatečně pevná a pružná koruna a v prvním vegetačním roce je nutné stromky pravidelně a dostatečně zalévat. V dalších letech se provádí udržovací řez stromů a nesmí se zapomínat na tvarování okrajů porostů tak, aby větve nepřekážely zemědělským strojům, obdělávajícím přilehlé pole.